Centrum bezpečnostních a vojensko-strategických studií

OZKON - DZRO "Ozbrojený konflikt"

DZRO „Ozbrojený konflikt“ (OZKON) 2022 – 2025:

doc. Ing. Josef Procházka, Ph.D.

Dlouhodobý záměr rozvoje organizace (dále jen „DZRO“) je nástroj institucionální podpory vědecké tvůrčí a expertní činnosti akademických pracovníků, rozvoje tvůrčího a expertního potenciálu organizace. Cíle DZRO reagují na dynamiku změn strategického prostředí v posledních letech (rostoucí soupeření mezi globálními mocnostmi, vysoká míra nestability v krizových regionech, dynamika technologického vývoje, změny v charakteru vedení ozbrojených konfliktů včetně nárůstu významu kybernetického a vesmírného prostoru). Tyto změny vyvolávají potřebu neustálého přizpůsobování systému obrany státu a OS novým výzvám a příležitostem. 

    Cílem DZRO OZKON je zkoumání:

  • vývojových tendencí politických, ekonomických, sociálních, technologických, právních, environmentálních a vojenských aspektů strategického prostředí s implikacemi pro zajištění obrany ČR a metody pro jejich analýzu a predikci;
  • přístupů ke strategickému řízení obrany, teorie a praxe strategického řízení, plánování obrany státu, výstavby sil a plánování schopností. Přístupy k formulování účinné obranné strategie státu, výstavbě komplexního systému obrany a rozvoj schopností OS v kontextu výstavby Armády 4.0 (zvládnutá informace, umělá inteligence a robotizace);
  • teorie a praxevojenské strategie a operačního umění v prostředí vysoké dynamiky změn v charakteru ozbrojených konfliktů (umělá inteligence, robotické a autonomní systémy, kognitivní válčení, informační technologie, nové operační domény cyber a space);
  • tvorby zásad a záměrů přípravy a použití OS ve všech doménách a celém spektru jejich předpokládaného použití;
  • přístupů k racionalizaci rozhodovacího procesu velitele na strategické a operační úrovni velení a řízení (optimalizace systému velení a řízení, zasíťované bojiště, porozumění situaci a dopadům rozhodování s využitím velkých dat a umělé inteligence, právní a etické aspekty rozhodování);
  • tvorby požadavků na vojenský personál, přístupy k rozvoji kompetencí při vedení lidí (leadership) a nové možnosti pro efektivní zajištění přípravy personálu;
  • možností ověřování strategických rozhodnutí v otázkách zajišťování obrany státu s využitím nástrojů modelování, simulace a válečné hry.