Německý svaz záložníků uspořádal o uplynulém víkendu v Drážďanech své první sympozium záložních sil.
Pod názvem „Geopolitické výzvy ve východní Evropě a interoperabilita záložních sil“ se sešlo více než 60 zástupců z deseti zemí, aby diskutovali o budoucnosti záložních sil se zaměřením na východní křídlo NATO. Mezi účastníky byli akademici, (záložní) důstojníci a předsedové svazů záložníků z partnerských evropských zemí.
Cílem bylo posílit vojenskou odolnost Evropy a vytvořit nový základ pro spolupráci mezi jednotlivými záložními složkami. Formát, který se po měsících příprav uskutečnil poprvé, byl účastníky jednomyslně hodnocen jako úspěšný – mimo jiné proto, že umožnil cennou otevřenou výměnu názorů napříč hranicemi.

Zahajovací večer ve znamení mezinárodní spolupráce

Už páteční zahájení se neslo ve znamení mezinárodní spolupráce.
Po přivítání místopředsedou pro mezinárodní spolupráci Saschou Rahnem vystoupil Jørn Buø, prezident Mezispojenecké asociace záložních důstojníků (CIOR – Confédération Interalliée des Officiers de Réserve).
Pochválil nové sympozium jako „důležitou platformu pro sjednocování evropských sil a vzájemné učení“.
Buø zdůraznil, že záložníci mohou hrát zásadní roli v čím dál nestabilnější globální situaci – za předpokladu, že jejich výcvik, vybavení a integrace do ozbrojených sil budou organizovány moderním způsobem.
Kolegiální a přátelská atmosféra prvního večera tak vytvořila výborný základ pro hlubší diskuse následujícího dne.

Debata o branné povinnosti a nové technologie

V sobotu byl středem pozornosti odborný diskurz.
Dr. Jan Kofroň z Univerzity Karlovy v Praze položil provokativní otázku:
„Obnova branné povinnosti v Evropě? Dvakrát si to rozmyslete — jeden model nevyhovuje všem.“
Kofroň upozornil na obrovské politické, společenské a vojenské výzvy spojené s možným obnovením branné povinnosti v Evropě.
Ukázalo se, že tato debata je nejen v Německu, ale i v mnoha dalších evropských zemích mimořádně složitým a zdlouhavým politickým procesem, který vyžaduje řešení na míru.

Na jeho vystoupení navázal doc. Josef Procházka, ředitel Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně. Poskytl podrobný přehled o systémech záloh a obrany v Litvě, Lotyšsku a Estonsku.
Tyto pobaltské státy jsou pro mnohé vzorem díky své schopnosti rychle se přizpůsobit měnícím se hrozbám.
Začlenění záloh do národní obrany je v těchto zemích klíčovým politickým tématem.
Litva, Lotyšsko a Estonsko si již dávno uvědomily, že odolnosti lze dosáhnout pouze důslednou integrací záložních sil.

Dalším tématem byla role nových technologií.
V panelové diskusi se zástupcem obranné společnosti Stark Defence se řešilo, jak digitalizace, obrana proti dronům a kybernetická válka ovlivňují operační připravenost záložníků.
Přednášející položil zásadní otázku, která zaměstnávala všechny účastníky:
Co znamená nové, technologiemi řízené bojiště na Ukrajině pro záložníky v případě obrany nebo aliančního nasazení?
Následující diskuse se soustředila na potřebu rychle a efektivně vybavit záložní síly novými schopnostmi, zejména v oblastech obrany proti dronům, kybernetické bezpečnosti a autonomních systémů.
Shoda panovala v tom, že záložníci musí být v budoucnu nejen vojensky, ale i technologicky na výši.
„Kdo chápe zálohu jako strategický zdroj, musí ji vybavit i moderními znalostmi,“ shrnul jeden z účastníků.

Diskrétnost jako předpoklad otevřenosti

Celé Reserve Forces Symposium probíhalo podle tzv. Chatham House Rule – což znamená, že obsah lze diskutovat, ale zdroj jednotlivých příspěvků nesmí být uveden.
Podle mnoha účastníků tato zásada umožnila neobvykle otevřenou výměnu názorů na témata, která bývají často ovlivněna politickou zdrženlivostí.

Premiérou sympozia vytvořilo oddělení „Mezinárodní spolupráce“ formát, který si klade ambici zaujmout vedoucí roli v rámci Evropy.
Spojuje akademickou sféru, politiku a vojenskou praxi – přístup, který je v bezpečnostně-politických diskusích zatím spíše výjimečný.

Reakce účastníků ukázala, že Evropa hledá nové způsoby, jak přemýšlet o své obraně.
A záložní síly, dlouho považované za okrajové téma, se stále více dostávají do středu pozornosti.
„Akce ukázala, že společný evropský dialog o bezpečnosti není jen nutný, ale i možný,“ shrnul jeden z účastníků.
Na konci víkendu bylo jasně slyšet přání v tomto formátu pokračovat – jako signál, že Evropa chce své síly do budoucna ještě více sjednotit.

🔗 Odkaz na německý článek: https://www.reservistenverband.de/magazin-die-reserve/reserve-forces-symposium-in-dresden-setzt-neue-massstaebe/