Při příležitosti nadcházejícího prvního výroční událostí, kdy Ruská federace zahájila v Evropě nevyprovokovaný a brutální válečný konflikt velkého rozsahu a vysoké intenzity proti Ukrajině, se ve středu 22. února 2023 na Klubu Univerzity obrany uskutečnila pod záštitou náčelníka Generálního štábu AČR generálmajora Ing. Karla Řehky panelová diskuse na téma „Reflexe války na Ukrajině a její další vývoj“. Diskuse byla členěna na dva panely. V prvním panelu vystoupili genmjr. Ing. Karel Řehka, náčelník Generálního štábu Armády České republiky; prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D.  a prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. – oba z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity; a doc. Ing. Josef Procházka, Ph.D., ředitel Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Ve druhém panelu vystoupil plk. gšt. Ing. Martin Bulka, M.A. z Generálního štábu Armády České republiky; plk. gšt. Ing. Radek Haratek, M.S., zástupce velitele Velitelství informačních a kybernetických sil; mjr. Ing. Jan Ivan, Ph.D. z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany; a Mgr. Jaroslav Galba z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Panelovou diskusi moderoval Mgr. Adam Potočňák, Ph.D., rovněž z CBVSS UO.

Náčelník generálního štábu AČR genmjr. Řehka ve svém příspěvku řekl, že se v posledním roce naprosto změnilo bezpečnostní prostředí České republiky. Začali jsme si připouštět, že válka v Evropě opravdu hrozí, což bylo dlouho něco nepředstavitelného. Ukrajinci zároveň ukázali obrovskou odhodlanost a schopnost ubránit svou vlast, což bylo předpokladem pro to, aby jim bylo možné postupně začít pomáhat zvenčí. Zároveň válka ukázala důležitost strategické komunikace, která se musí projevit souladem slov i činů. Zdůraznil nebezpečnost strategických závislostí a nutnost takovýchto závislostí se zbavit a nevytvářet si nové. Rovněž poukázal na selhání v podobě podcenění protivníka: Rusko nedocenilo schopnost Ukrajiny se bránit a Západ nebral vážně ruské plány, které prezident Putin konzistentně komunikoval již od roku 2007.

Prof. Holzer rozebral z hlediska politologie otázky spojené s ruskou státností, s povahou ruského politického systému a s charakteristikami ruské společnosti. V průběhu roku se ukázalo, že ruský stát je mnohem slabší, než by si jeho ambice vyžadovaly, zároveň by však úplná dezintegrace této nukleární mocnosti nebyla v zájmu jeho protivníků. Co se týče povahy ruského režimu, ten nejdříve vykazoval typické znaky autoritářského režimu, od vyhlášení mobilizace však začala být ruská společnost čím dál tím víc do konfliktu vtahována, což již splňuje některé charakteristiky totalitního státu. Zároveň však režimu zatím chybí jasné ideologické zázemí. Ruská společnost se dokázala na současnou situaci adaptovat i navzdory diskomfortu, který jí přináší válečná ekonomika a mezinárodní sankce. Politická opozice, pokud existuje, je v převážné míře ještě radikálnější než současný režim. Liberální demokratické proudy jsou v Ruské federaci naprosto marginální se zanedbatelnou podporou obyvatelstva.

Prof. Mareš a doc. Procházka se shodli, že NATO a Evropská unie fungují v konfliktu lépe, než Rusko očekávalo a že se ukazuje, že naprosto klíčové je odstrašování: budování schopností, které dokáží věrohodně odrazit jakýkoli zamýšlený útok; a věrohodná komunikace úmyslu takovéto schopnosti využít. Paradigma, které se vytvořilo v 90. letech, že tvrdá bezpečnost je přežitkem, definitivně padlo. Je proto nutné modernizovat a novému bezpečnostnímu prostředí přizpůsobit legislativu na národní i nadnárodní úrovni. Je potřeba bojovat proti hybridním hrozbám, které mají za cíl omezit vůli využívat vojenské kapacity. Ukrajinský příklad také ukázal, že veřejnost musí být připravena bránit svou vlast na všech úrovních, nejedná se pouze o úkol ozbrojených sil.

Plk. Bulka ve druhém panelu shrnul hlavní charakteristiky války: ta začala ruskou snahou o manévrovou operaci, nyní se ale jedná o opotřebovací válku. Poté vysvětlil povahu konfliktu v jednotlivých doménách. Závěry i pro Českou republiku jsou takové, že je potřeba budovat velice flexibilní a rychlý systém velení a řízení a decentralizovat. Plk. Haratek se pak věnoval konkrétně kybernetické doméně: zdůraznil četnost a závažnost kybernetických útoků, které Rusko vůči Ukrajině nasazovalo zejména před vypuknutím kinetické vojenské operace. Konvenční boj pak potírá význam kybernetických operací. Charakteristikou kybernetických „zbraní“ je i to, že je nelze vyrábět „na sklad“. Důležitý je i poznatek, že pomoc západních zemí Ukrajině v oblasti kybernetické odolnosti konflikt neeskalovalo. Ukrajina ukázala, jak důležitá je spolupráce s privátním sektorem a průmyslem.

Mjr. Ivan se věnoval válce z pohledu dělostřelectva, kde ji lze popsat jako souboj ruského přístupu (masivní nasazení dělostřelectva ve velkém počtu a vzájemně se podporující spektrum efektorů) a ukrajinský přístup (trend menšího počtu zařízení s přesnou palbou), přičemž díky západním dodávkám se ukazuje ukrajinský přístup jako výhodnější. Pro ČR to znamená nutnost budování schopností přesného vyřazování cílů zejména na velké vzdálenosti i navzdory opticky vyšších vstupních nákladů. Válka také ukazuje, že moderní technologie přináší zranitelnosti a je velice důležité zachovat si znalosti analogických postupů i v případě výpadku moderních technologii.

Na závěr Mgr. Galba pohovořil o charakteristikách konfliktu, který navzdory ruské rétorice naplňuje všechna kvalitativní a kvantitativní kritéria války. Jedná se o konflikt vysoké intenzity s obrovskou spotřebou materiálu, vykazuje známky symetrie i asymetrie, je to konflikt multidoménový a plně zapojuje „nové“ domény. O válce se i proto hovoří jako o první dvoustranné vesmírné válce a taky i jako o válce „algoritmické“.

Všichni řečníci se shodli, že válka na Ukrajině je předobrazem konfliktu, který reálně hrozí i České republice. Lze si z něj ale vzít velké množství ponaučení na politické, strategické, operační i taktické úrovni, které výrazně zvýší připravenost ČR a jejích aliančních partnerů na takovýto konflikt. Připravenost znamená důvěryhodné odstrašení a jedině díky němu lze takovémuto konfliktu předejít.