Incident, který se odehrál, má vážný charakter a s největší pravděpodobností přinese konkrétní důsledky. Z hlediska připravenosti vzdušné obrany byla reakce Severoatlantické aliance adekvátní. Nelze vyloučit technickou závadu, chybu operátorů, či ztrátu kontroly nad drony v důsledku rádio-elektronického rušení. Proto je nezbytné vyčkat na vyjádření všech zainteresovaných stran, a to včetně vedení ruské armády. Takováto pochybení mohou zároveň naznačovat, že Rusko testuje úroveň obrany vzdušného prostoru Polska a aliančních států, případně provádí sledovací či monitorovací činnost.

Základní struktura integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany Aliance (NATINAMDS) zahrnuje schopnosti jednotlivých členských států, které sledují vzdušnou i pozemní situaci, například prostřednictvím letounů AWACS, a v případě narušení vzdušného prostoru reagují stanoveným způsobem. Zásah proti dronům byl tedy adekvátní nejen z hlediska Polska, ale i z hlediska prostředků poskytnutých dalšími zeměmi. Je však třeba poznamenat, že systém protivzdušné obrany je výrazně nákladnější než systémy, které využívají drony, a problémem zůstává zejména tvorba linie, která by bránila průniku dronů, stejně jako rozmístění, množství a efektivní využití kontrolních prostředků. Ukrajinská strana v současnosti není schopna plně kontrolovat svůj vzdušný prostor, což Rusku otevírá prostor k útokům. Použití protidronových systémů je navíc momentálně finančně neefektivní.

Aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy probíhá pouze na základě konsenzuální shody všech členských států, přičemž takovému rozhodnutí předchází konzultace podle článku 4, kdy podle názoru kterékoli ze stran byla ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost některé z nich.

Celý rozhovor naleznete zde (cca 01:02 h.).

Autor: CBVSS