V rámci mezinárodního veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET proběhl ve dnech 24. – 25. května 2023 v prostorách brněnského výstaviště již osmý ročník mezinárodní konference Defence & Strategy. Konference byla organizována Centrem bezpečnostních a vojensko-strategických studií (CBVSS) Univerzity obrany za podpory společností CSG Aerospace a.s., GLOMEX MS, s.r.o. a RETIA, a.s. V letošním roce se konference zaměřila na strategické rozhodování v měnícím se bezpečnostním prostředí, což vystihoval její podtitul Strategic Decision-Making in Changing Security Environment.

Za mezinárodní účasti zástupců z Kanady, Jižní Koreje, Velké Británie, Spojených států amerických, Švédska, Německa, Polska, Lotyšska, Nizozemska, Itálie, Slovenska a také České republiky se uskutečnilo celkem 23 panelových vystoupení s následnou diskuzí.

Konferenci zahájil ředitel CBVSS doc. Ing. Josef Procházka, Ph.D. a celým jejím průběhem provázel manažer konference, plukovník gšt. Mgr. Aleš Tesař.

První panel, zabývající se novými požadavky na strategické rozhodování, otevíral jeden z hlavních řečníků, generálporučík ve výslužbě Jörg Vollmer, bývalý velitel Pozemních sil Bundeswehru Spolkové republiky Německo a velitel spojeneckého velitelství v Brunssumu.

Generál Vollmer hovořil o třech signifikantních událostech, se kterými se ve svém profesním životě setkal. Byl to pád železné opony v roce 1989 a následné vybírání mírových dividend v Evropě; teroristické útoky z 11. září 2001, které vedly k důrazu na zahraniční vojenské intervence namísto obrany teritoria; a okupace Krymu v roce 2014 s následnou reakcí Severoatlantické aliance na tyto hrozby, které vyvrcholily v únoru 2022 ruským útokem na Ukrajinu. Konstatoval, že stávající hrozby terorismu, nelegální migrace a zhroucených států nezmizely. Zdůraznil potřebu přejít k provádění praktických kroků k posílení obranyschopnosti NATO včetně jasně pojmenovaných a vytvářených sil a prostředků zodpovědných za reakci na případné krize, beroucích v potaz geografickou polohu jednotlivých států. Vyzvedl významnost technologií pro budoucí válčení. Jeho příspěvek se nesl ve znamení důležitosti spolupráce a společného úsilí Severoatlantické aliance, kdy ale každá země a národní armáda nese svůj díl zodpovědnosti.

Plukovník ve výslužbě doc. Andrzej Dawidczyk z WSB Merito University v Gdańsku prezentoval cestu, jak plánovat strategické cíle v oblasti bezpečnosti a obrany státu za podmínek rostoucí komplexnosti a nepředvídatelnosti situace. V úvodu svého vystoupení hledal odpověď na otázku, zda je možné definovat cíle bezpečnostní a obranné politiky státu s výhledem 20 až 25 let. Bezpečnostní a obranné prostředí státu charakterizoval jako strategicky variabilní, nepředvídatelné a komplexní s velkou pravděpodobností nejistých procesů a událostí. V tomto smyslu považuje klasické metody strategické analýzy pro plánování dlouhodobých cílů za statické a prakticky nevyužitelné. Za daleko efektivnější považuje koncept „komplexní hybridity“ (complex hybrids), který zdůrazňuje, že svět není čistě rozdělený na oddělené a izolované entity, ale spíše je charakterizován spojováním, prolínáním
a vzájemným ovlivňováním různých prvků a systémů. Využíváním tohoto konceptu můžeme porozumět složitosti a dynamice moderního světa a zkoumat nové formy, jevy a identity, které vznikají v důsledku těchto hybridních procesů.

Alan R. Campbell z NATO Communications and Information Agency (NCIA) se sídlem v Haagu ve svém vystoupení představil NCIA a soustředil se na její operační analýzu, zaměřenou na analytickou podporu obranného plánování NATO i EU, načež porovnal analytický přístup těchto organizací. Prezentoval scénáře jako zásadní vojenský nástroj poskytovaný NCIA a využívaný pro testování struktury sil, rovnováhy mezi bojovými silami, silami bojové podpory a silami bojového zabezpečení. Zmínil se o připravovaných změnách v kroku 3 procesu obranného plánování NATO a v metodologii stanovování minimálních požadavků na schopnosti.

Tematiku vlivu současných a očekávaných ozbrojených konfliktů na technologický rozvoj armády a její schopnosti včetně nově vznikajících desruptivních technologií uvedl ředitel sekce logistiky Ministerstva obrany, brigádní generál Ing. Robert Bielený, Ph.D., MSS.

Ve svém příspěvku se zaobíral pěti novými technologickými trendy a jejich možným vlivem na vedení budoucích válek. Podrobněji se zmínil o umělé inteligenci, virtuální realitě, internetu věcí, rozšířené realitě a robotice. Materiální vybavení pro vedené války (Hardware) posoudil z hlediska nových technologií pro zbraně, zajišťujících jejich propojitelnost, ničící, resp. smrtící účinek, samostatnost a udržitelnost. Zabýval se také požadavky na programové vybavení (Software) pro související materiál. Dále si všímal uživatelů materiálního a programového vybavení na úrovni globálních a regionálních velmocí, nestátních aktérů (například soukromých vojenských organizací) a teroristických a povstaleckých skupin. Své vystoupení zakončil výhledem pro budoucí operace, kdy se zmínil o zvýšené dostupnosti nových technologií; vnímání útočišť jako méně bezpečných; zvýšené hrozbě eskalace a vyšší efektivitě účinku, což ale nutně nemusí být rozhodující pro výsledek konfliktu.

Plukovník gšt. Ing. Martin Bulka M.A. z analytického oddělení Velení AČR se zabýval významnými rysy válčení na Ukrajině a jejich možným vlivem na vedení války v budoucnosti. Podle dosavadních zkušeností některé doktrinální aspekty podléhají ověřování. Explicitně se zmínil o rozhodovacím procesu, vzdušné nadvládě, koncentraci vlastních paleb bez nutnosti koncentrovat vlastní síly, roli civilní populace v konfliktu a o přístupu z hlediska „velké strategie“ (Grand Strategy).

 Druhý den se konference věnovala otázkám nových požadavků na strategické leadery, vzdělávání a výcvik. Téma otevřel zástupce ředitele sekce rozvoje sil Ministerstva obrany, brigádní generál Ing. Jaroslav Míka.

Své vystoupení zaměřil zejména na možné vlivy dynamických technologických změn na strategický leadership, zejména v oblasti komunikace, ve způsobu práce s informacemi a v rozhodovacím procesu strategických leaderů. Konstatoval, že ačkoliv nové technologie umožňují rychlejší a komplexnější výměnu informací, efektivní rozhodnutí na strategické úrovni závisí především na schopnosti správné interpretace získaných informací. Za důležitou považuje také omezenou lidskou racionalitu, která se může projevit v rozdílném vnímání reality. V tomto kontextu apeloval na efektivnější využívání nových technologií zejména v přípravě, vzdělávání a výcviku nejen strategických leaderů.

Tuto oblast doplnil generálporučík ve výslužbě Dr. Marek Tomaszycki z Military University of Land Forces ve Vratislavi, bývalý velitel operačního velitelství ozbrojených sil Polské republiky, a jeho kolega plukovník ve výslužbě doc. Norbert Świętochowski. Oba se soustředili na šest rozhodujících úkolů krizového leadershipu na strategické úrovni. Mezi tyto úkoly zahrnuli odhalení blížící se krize a jejího významu; rozhodnutí o strategických dilematech a řízení ucelené reakce; návrh definice a narativu vzniklé situace, který přesvědčí a inspiruje občany a zasahující organizace v krizi. K těmto úkolům autoři přidali sdělení o ukončení krize, když již nedominuje v politické a veřejné agendě, a také poučení včetně určení jejích příčin, silných a slabých stránek v reakci na krizi a provedení odpovídajících akcí včetně přípravy na budoucí možné krizové situace obsahující úpravu legislativy, strategie a posílení odolnosti.

Docentka Agnieszka Szczygielska z varšavské War Studies University prezentovala polský přístup k rozvoji intelektuálního potenciálu příslušníků ozbrojených sil. Tento potenciál autorka propojuje se schopností vést informační válku jako součástí vedení moderních operací k dosažení úspěchu. Po seznámení s použitými definicemi souvisejícími s informacemi se ve své prezentaci věnovala informačnímu a znalostnímu managementu, u kterého vidí tři zásadní rysy: bezpečnost informačních zdrojů, podporu informačními a komunikačními systémy a soubor organizačních předpisů. Argumentovala, že znalosti jako nejdůležitější zdroj organizace musí být nepřetržitě rozvíjeny, obohacovány, aktualizovány a chráněny. V poslední části příspěvku se zabývala rozborem výsledků průzkumu názorů týkajících se znalostního managementu v ozbrojených silách Polska.

Zakončení konference patřilo problematice metod a nástrojů rozhodování, zejména modelování, simulací a válečné hře jako nástroje rozvoje kreativity, zdroji nových myšlenek, zdokonalování rozhodovacího procesu a součásti výzkumu.

Konference svým zaměřením přispěla ke sdílení nových poznatků, odborných myšlenek i k navázání profesních i neformálních kontaktů pro další spolupráci. Na závěr ředitel CBVSS pozval všechny účastníky na příští ročník, který se bude konat v květnu 2024 v Brně.