Osobní zkušenost z působení českého kontingentu v operačním velitelství EUNAVFOR MED IRINI v Římě v první polovině roku 2026

Úvod

Středomoří bývá často vnímáno jako prostor dovolených, historických památek a intenzivního obchodu. Současně však představuje jednu z nejdůležitějších geopolitických oblastí Evropy, kde se protínají bezpečnostní, ekonomické i migrační zájmy evropských států. Právě zde působí vojenská operace Evropské unie EUNAVFOR MED IRINI, jejímž hlavním úkolem je přispívat ke stabilizaci Libye a posilovat bezpečnost ve střední části Středozemního moře.

V první polovině roku 2026 jsem měl možnost působit jako velitel české skupiny v operačním velitelství operace v Římě (OHQ). Během této doby jsem mohl sledovat a být součástí nejen každodenního fungování mnohonárodní vojenské organizace, ale také významné proměny mise, která se může postupně stát jedním z nejvýznamnějších nástrojů evropské obranné spolupráce.

Od berlínské konference k operaci IRINI

Kořeny operace IRINI sahají do ledna 2020, kdy se v Berlíně uskutečnila mezinárodní konference věnovaná řešení vleklého konfliktu v Libyi. Jedním z klíčových závěrů jednání byla potřeba zajistit důslednější prosazování zbrojního embarga Organizace spojených národů (OSN) vůči Libyi. Evropská unie na tento požadavek reagovala rozhodnutím zahájit novou vojenskou operaci v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky (CSDP), která navázala na předchozí operaci Sophia a oficiálně zahájila činnost 31. března 2020.

Název „Irini“ pochází z řeckého slova označujícího mír. Hlavním úkolem operace se stalo monitorování a prosazování zbrojního embarga vůči Libyi. Operaci byly svěřeny i další úkoly, mezi které patří sledování nelegálního vývozu ropy, monitorování aktivit převaděčských sítí, podpora budování kapacit libyjských institucí odpovědných za pobřežní bezpečnost a v posledních letech také rozvoj námořního situačního povědomí ve Středozemním moři.

Přelomový rok 2026

Rok 2026 se do historie operace pravděpodobně zapíše jako jedno z nejvýznamnějších období její existence. Dne 25. května 2026 vypršela platnost rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2292, která od roku 2016 poskytovala právní rámec pro kontrolu plavidel podezřelých z porušování zbrojního embarga vůči Libyi. Návrh na prodloužení rezoluce nebyl předložen a mandát proto zanikl.

Operace tím nezanikla. Pokračuje dále na základě mandátu Evropské unie a příslušných rozhodnutí jejích orgánů. Prakticky se tak stala první vojenskou operací EU svého druhu, jejíž hlavní činnost již není přímo opřena o aktivní mandát Rady bezpečnosti OSN.

Tato změna představuje významný milník nejen pro samotnou operaci, ale také pro Evropskou unii. Ukazuje rostoucí schopnost Evropské unie převzít odpovědnost za bezpečnost ve svém bezprostředním okolí a samostatně prosazovat své strategické zájmy.

Jak funguje operační velitelství

Operační velitelství (OHQ) sídlí v Římě a představuje mozek celé operace. Právě zde se plánují operace, vyhodnocují informace získané z námořních a leteckých prostředků, připravují budoucí úkoly a koordinuje činnost všech zapojených států.

Na první pohled může kancelářské prostředí velitelství působit nenápadně. Ve skutečnosti se zde každodenně odehrává intenzivní mezinárodní spolupráce. Vedle námořních specialistů zde slouží odborníci na zpravodajství, plánování, logistiku, personální zabezpečení, právní problematiku, zdravotnické zabezpečení i strategickou komunikaci.

Během mého působení se velitelství současně připravovalo na nové úkoly související s aktivnějším využíváním institutu „Right of Visit“. Současně byly rozvíjeny aktivity zaměřené na výcvik a budování kapacit libyjských bezpečnostních složek.

Každodenní práce tak jasně ukazovala, že budoucnost operace nespočívá pouze v kontrolách na moři, ale také v dlouhodobém budování regionální stability.

Česká republika jako aktivní součást operace

Česká republika patří mezi státy, které se na operaci dlouhodobě podílejí prostřednictvím důstojníků a specialistů zařazených na klíčových štábních pozicích.

Čeští vojáci působili na různých štábních pozicích, odkud spoluutvářeli každodenní chod operačního velitelství a podíleli se na řízení operace IRINI.

Zvláštní pozornost si zaslouží skutečnost, že čeští příslušníci postupně přebírali některé odpovědnosti po irských kolezích, jejichž další účast v operaci byla po zániku mandátu OSN přehodnocována. To představovalo nejen zvýšení pracovního zatížení, ale také potvrzení vysoké odborné úrovně českého personálu.

Účast České republiky tak není formální. Naopak jde o aktivní zapojení do plánování a řízení celé operace.

Vojenská diplomacie v praxi

Působení českého kontingentu v Římě má i méně viditelný rozměr. Příslušníci skupiny totiž nepředstavují pouze součást mezinárodní vojenské operace, ale také reprezentují Českou republiku v zahraničí.

Kontingent udržuje úzké vztahy s Velvyslanectvím České republiky v Italské republice i s Velvyslanectvím České republiky při Svatém stolci. Spolupráce zahrnuje účast na společenských i pietních akcích, podporu aktivit české komunity i reprezentaci České republiky při významných příležitostech.

Významným příkladem byla účast příslušníků kontingentu na slavnostním položení věnce u pamětní desky československého legionáře Jana Čalouna v Římě a následné setkání s krajanskou komunitou organizované českým velvyslanectvím.

Tyto aktivity ukazují, že moderní zahraniční působení vojáků nekončí za branou kasáren nebo operačního velitelství. V mnoha případech se stávají důležitou součástí prezentace České republiky v zahraničí a přispívají k posilování jejích mezinárodních vztahů.

Nepomucenum a česká stopa v Římě

Významnou součástí pobytu českého kontingentu se stala také spolupráce s Papežskou kolejí Nepomucenum, jednou z nejvýznamnějších českých institucí v Římě, jejíž tradice sahá až do období první republiky.

Studenti koleje opakovaně projevovali mimořádnou ochotu seznamovat české vojáky s historií města, jeho kulturním dědictvím i místy spojenými s českými dějinami. Díky jejich znalostem bylo možné poznávat Řím způsobem, který by běžný návštěvník jen obtížně objevil.

Tato spolupráce vytvářela zajímavé propojení mezi vojenským prostředím, diplomacií, vzděláním a kulturní tradicí. Současně připomínala, že zahraniční mise nepředstavují pouze plnění operačních úkolů, ale také příležitost k rozšiřování znalostí a budování mezilidských vztahů.

Příkladem může být příprava rozlučky našeho kontingentu s kolegy z OHQ, kdy se role hlavního instruktora při pečení koláčků ujala řádová sestra z institutu a pevnou rukou nás provedla celým procesem.

IRINI jako laboratoř evropské obrany

Při pohledu z OHQ je zřejmé, že skutečný význam operace IRINI dalece přesahuje Libyi a problematiku zbrojního embarga.

Mise dnes představuje unikátní prostředí, ve kterém se každodenně ověřuje schopnost členských států Evropské unie společně plánovat, řídit a realizovat vojenské operace. Důstojníci z různých zemí zde pracují podle společných postupů, sdílejí zkušenosti a společně řeší problémy na strategické, operační i taktické úrovni.

Právě zde vznikají zkušenosti, které budou mít zásadní význam pro budoucí rozvoj evropských obranných schopností. Operace přispívá ke sjednocování postupů, budování důvěry mezi členskými státy a vytváření odborných sítí, které lze využít i v budoucích evropských bezpečnostních projektech.

IRINI lze proto chápat nejen jako nástroj krizového řízení, ale také jako jeden ze základních stavebních kamenů rozvíjející se evropské obranné architektury. Ačkoli je formálně zaměřena na námořní doménu, její přínos zasahuje do mnohem širšího spektra vojenských schopností, od plánování a velení až po zpravodajství, logistiku nebo mezinárodní spolupráci.

Závěr

Operace EUNAVFOR MED IRINI vznikla jako reakce na bezpečnostní výzvy spojené s konfliktem v Libyi. Po šesti letech existence však představuje mnohem více než jen misi zaměřenou na kontrolu zbrojního embarga.

Rok 2026 ukázal, že Evropská unie je připravena převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost a pokračovat v operaci i po zániku příslušného mandátu Rady bezpečnosti OSN. Současně se potvrdilo, že mise představuje jedinečnou platformu pro rozvoj evropských obranných schopností, prohlubování mezinárodní spolupráce a získávání praktických zkušeností v mnohonárodním prostředí.

Pro Českou republiku znamená účast v operaci nejen příspěvek k mezinárodní bezpečnosti, ale také příležitost aktivně se podílet na utváření budoucí podoby evropské obrany, posilovat vztahy se spojenci a důstojně reprezentovat naši zemi v zahraničí. V tomto směru je IRINI nejen operací, ale také investicí do budoucnosti evropské bezpečnosti.

Autor: plk. gšt. Ing. Vladimír Vyklický, Ph.D.