Výzkumníci Univerzity obrany mapují připravenost veřejné správy v rámci projektu POKOS
Pracovníci Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany (CBVSS) v průběhu roku 2026 realizují terénní šetření zaměřené na přípravu občanů k obraně státu. Probíhá v rámci projektu obranného výzkumu „POKOS – Metodika pro zpracování plánů a realizace POKOS subjekty veřejné správy“, jehož řešení je naplánováno na období 2026–2028. Konečným výsledkem bude metodika pro zpracování plánů přípravy občanů k obraně státu určená subjektům veřejné správy.
Odpovědným řešitelem a vedoucím projektu je pplk. Ing. Tomáš Polanský. Řešitelský kolektiv tvoří pracovníci CBVSS doc. Ing. Josef Procházka, Ph.D., ředitel CBVSS, Ing. Pavel Fousek, Ph.D., Ing. Jan Kroulík, Ph.D., Ing. David Čep, Ph.D., a mjr. Mgr. Roman Dont, MBA. Do řešení se tak vedle projektového vedení promítá také odborné a akademické zázemí centra v čele s jeho ředitelem doc. Josefem Procházkou. Jednotliví členové se podle svého odborného zaměření zapojují do terénních jednání i do analytické, metodické a administrativní podpory. Projektová dokumentace vymezuje jejich expertizu zejména v oblastech obranného plánování, civilně-vojenské spolupráce, krizového řízení, bezpečnostní politiky, komparativní analýzy, hybridních hrozeb a odolnosti.
V rámci terénního šetření již řešitelé navštívili Jihlavu, Brno, Prahu, Uherské Hradiště a Děčín, v nejbližší době budou následovat Kladno a Zlín. Při jednáních s obcemi s rozšířenou působností, kraji a dalšími orgány veřejné správy mapují současný stav POKOS, kompetence a odpovědnosti jednotlivých institucí i existující plány a postupy. Pozornost věnují rovněž problémům a institucionálním mezerám, které se projevují v každodenní praxi. Cenným zdrojem jsou přitom zkušenosti a doporučení pracovníků veřejné správy, jež budou využity při tvorbě budoucí metodiky.
Jedním z důležitých úkolů je také zpřesnění rolí a vzájemných vazeb jednotlivých aktérů systému POKOS. Smyslem je přispět k tomu, aby Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Hasičský záchranný sbor ČR, kraje, obce s rozšířenou působností a další zainteresované instituce znaly své působnosti a současně rozuměly tomu, jak jejich činnost navazuje na ostatní prvky systému. Řešení tak reaguje zejména na absenci jednotné metodické architektury, rozdílnou úroveň připravenosti orgánů veřejné správy a omezenou institucionální koordinaci.
V současnosti probíhá první, analyticko-koncepční etapa. Vedle poznatků získávaných přímo v českém prostředí zahrnuje analýzu legislativy a kompetencí, identifikaci mezer a slabých míst a komparaci zahraničních modelů Total Defence a Whole of Society. Pozornost je věnována zejména zkušenostem Švédska, Finska, Litvy a Lotyšska, a to v oblastech řízení systému, připravenosti obyvatelstva, role veřejné správy a spolupráce civilních a obranných struktur.
Do konce roku 2026 vznikne koncepční dokument definující strukturu plánů, nástrojů a institucionální odpovědnosti v systému POKOS. Poznatky z první etapy následně vytvoří základ pro tvorbu a praktické ověřování metodických nástrojů a jejich postupné zavádění do praxe.
Cílem celého úsilí je vytvořit prakticky využitelnou metodiku, která orgánům veřejné správy usnadní plánování a realizaci přípravy občanů k obraně státu a současně podpoří účinnější koordinaci civilních institucí s rezortem obrany. Vychází přitom z klíčového předpokladu, že obrana státu není pouze úkolem Ministerstva obrany, ale vyžaduje integrovaný přístup celého státu a společnosti.
Autor: pplk. Ing. Tomáš Polanský
