V rozhovoru (v cca 16:12) pro ČRo Plus hovoří vojenský analytik Mgr. Lukáš Dyčka, Ph.D., o balistických raketách se schopností manévrování ATACMS, které aktuálně dodalo USA Ukrajině. Tyto rakety jsou rychlejší než střely s plochou dráhou letu a mohou se dostat na cíl jinou než balistickou křivkou, což znesnadňuje jejich zaměření. Mohou být odpalovány z pozemních zařízení, např. z HIMARS. Velkou roli v možnosti dodání ATACMS ze strany USA sehrála dostupnost náhrady střel v USA za střely nové generace.
Co se týče eventuality útoku na ruském území, pravděpodobně k němu časem dojde s tím, že bude implicitně schválen USA.
U ATACMS opět zřejmě nepůjde o game changer z pohledu celkového vývoje konfliktu. K pokrytí a stabilizaci linie fronty i zabezpečení týlu bude nadále potřeba především protivzdušných systémů. Jak se již několikrát stalo v případě zavedení nových zbraní nebo jiných změn ze strany Ukrajiny, Rusko pravděpodobně návazně přehodnotí svůj přístup k logistice a dojde k opětovnému rozhýbání dynamiky konfliktu.

Dalším tématem rozhovoru byl postoj prezidenta Macrona, potažmo Evropy, k možnosti snížení závislosti Evropy na zbraňových dodávkách USA. Francouzský prezident prohlásil, že by evropské armády měly propojit síly a sblížit armády jednotlivých států, případně založit evropskou vojenskou akademii. Lukáš Dyčka k tomu uvedl, že z pohledu kapacit by to možné bylo, nikoli ale z pohledu politické vůle. Náhled evropských zemí na tyto možnosti je ale příliš roztříštěný (například Polsko by na některé z požadavků určitě nepřistoupilo) a podpora USA je do značné míry v zájmu evropských zemí kvůli politické podpoře USA. Možný propad příjmů za zbraňové dodávky by USA mohl značně poškodit.