Mgr. Lukáš Dyčka, Ph.D., vedoucí oddělení řízení kurzů Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany, vystoupil 19. května 2025 s dalšími experty v diskusním pořadu 90′ na ČT24 (od cca 20:31), zaměřeném na mezinárodní bezpečnostní situaci a aktuální vývoj ve vztazích mezi světovými mocnostmi. Ve svých vstupech se doktor Dyčka zaměřil zejména na dynamiku vztahů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou, včetně širších dopadů na regionální bezpečnostní prostředí ve východní Evropě.
Debata byla otevřena aktuálním tématem uskutečněného telefonátu mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Doktor Dyčka zde analyzoval možné důvody mírových jednání. Podle něj nešlo ani na jedné straně o skutečnou ochotu dospět k míru, protože ani jedna ze stran se ještě nevzdala snahy válku vyhrát vojenskými prostředky. Spíše se jedná o dva odlišné zástupné důvody: Buď pokus o získání času, což odpovídá ukrajinskému postupu „nejprve příměří – pak jednání“, na což Rusko nepřistoupilo. Případně může jít o snahu získat legitimitu před zahraničními partnery a domácím publikem signalizováním ochoty jednat, ale nastavením takových podmínek jednání, které druhá strana nebude schopna akceptovat, což dělají obě strany.
Dále řešili účastníci debaty otázku, zda je reálné, aby Rusko přistoupilo na návrh příměří. Zde si Rusko pravděpodobně myslí, že druhá strana hraje o čas a možnost zisku další podpory ze strany Západu a případné dozbrojení a přeskupení sil. V každém případě ale postup Ruska na bojišti zpomaluje. Může to být dáno buď opotřebením materiálu a snahou o šetření zdrojů, nebo přípravou na další ofenzivu.
Jako důležitý bod k inspiraci pro ČR poukázal doktor Dyčka na velmi dobře fungující ukrajinský zbrojní průmysl, a to i v obtížných podmínkách. S tím souhlasili další diskutující. Na druhou stranu za slabinu považuje kvalitu nových přírůstků do ukrajinské armády, kterým schází motivace dobrovolníků ze začátku války. Okrajově také zmínil negativní sociální aspekty probíhající války na ukrajinskou populaci, kde čtvrtina obyvatel Ukrajiny zem opustila, či rozpad rodin mnohých vojáků, což k lepší morálce také nepřispívá.
V souvislosti s dohodou o těžbě nerostů mezi Ukrajinou a Ruskem doktor Dyčka míní, že se spíše než o garanci bezpečnostních záruk jedná o rychlý přínos „prodaný“ Donaldem Trumpem svým voličům. Konkrétní výsledky v tomto bodě vzhledem ke komplikovanosti a nákladnosti potenciální těžby pravděpodobně nepřijdou ani ve střednědobém horizontu, ač určitá větší návaznost USA k Ukrajině tímto krokem vznikla.
Diskusní pořad uzavíralo téma možné schůzky leaderů USA, EU, Velké Británie, Ruska a Ukrajiny. Od tohoto návrhu doktor Dyčka příliš velký přínos nečeká; Vladimir Putin by se pravděpodobně obdobné schůzky, kde by všechny ostatní zúčastněné strany stály na opačné straně barikády, vůbec neúčastnil; byl by ve velké nevýhodě.
V pořadu kromě Lukáše Dyčky vystoupil Jakub Landovský, výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe a bývalý velvyslanec při NATO, dále Roman Joch, publicista z Občanského institutu, Daniela Kolenovská z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK a Vojtěch Bahenský z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Tito hosté reprezentovali různorodé odborné pohledy na mezinárodní vztahy, bezpečnostní politiku, akademický pohled i historickou analýzu současného dění.
Autor: CBVSS
