Vážení čtenáři,
s potěšením představujeme nové číslo časopisu Obrana a strategie, které přináší rozmanitou kolekci recenzovaných příspěvků věnovaných současným otázkám bezpečnosti a obrany z různých disciplinárních i metodologických perspektiv. Jednotlivé články společně reflektují aktuální debaty i dlouhodobější výzvy a věříme, že budou mít praktický přínos jak pro výzkumníky, tak pro odborníky z praxe.
Číslo otevírá studie „Artificial Intelligence in Pakistan’s Cyberspace: Governance Gaps, Dual-Use Dilemmas, and Strategic Vulnerabilities“ autorů Sajjad Ahmeda, Ahmada Nizara Yaakuba a Asmy Javed, která se zabývá vývojem kybernetického řízení v Pákistánu a tím, jak se umělá inteligence prolíná s otázkami bezpečnosti dvojího užití a institucionální křehkosti. Na základě 16 expertních rozhovorů autoři identifikují klíčové zranitelnosti a předkládají politická doporučení zaměřená na doktrínu a odolnost.
Na související témata navazuje Cezar Vasilescu v článku „Digital Transformation of Military Organisations“, v němž nahlíží digitální transformaci nikoli jako úzce pojatý modernizační projekt, ale jako proces institucionální změny. Na základě dokumentů NATO, EU a národních obranných strategií i odborné literatury článek popisuje, jak nové technologie přetvářejí rozhodovací procesy, a zároveň upozorňuje na přetrvávající implementační bariéry.
Pavel Gazárek se věnuje výzvám prevence a potírání násilného extremismu v článku „Deradicalisation Policies in Belgium, Denmark and Sweden: Lessons for the Czech Republic“. Pomocí kvalitativní komparativní analýzy (QCA) s fuzzy množinami hodnotí efektivitu programů z hlediska správy, integrace, právního rámce a důvěry a formuluje cílená doporučení pro českou politiku.
Od preventivních politik se texty posouvají k chování v boji. Jakub Jajcay v článku „Risk and Routine Courage on Ukraine´s Battlefield“ zkoumá odvahu prostřednictvím kvalitativních pozorování vojáků v aktivním boji, se zaměřením na její projevy v každodenním rozhodování pod palbou a na možné směry dalšího výzkumu.
Doplňující pohled na současné informační prostředí přinášejí Libor Kutěj, Karel Pešek a Robin Šmíd v článku „Intelligence Services in the Post-Truth Era: New Institutions of Truth? The Czech Case“. Analýzou mediálních výstupů a reakcí veřejnosti v letech 2017–2025 autoři hodnotí, jak transparentnost a strategická komunikace ovlivňují demokratickou odolnost a legitimitu, a argumentují ve prospěch srozumitelné a apolitické komunikace.
Otázkám domácí odolnosti se věnuje studie „Integrating National Defence Education into Teacher Training: Opportunities and Challenges for Preparing Citizens in the Czech Republic“ autorů Pavla Otřísala a Vojtěcha Loyky. Text, ukotvený v Koncepci přípravy občanů k obraně státu 2025–2030, analyzuje možnosti implementace v rámci vzdělávání učitelů a navrhuje postupy ke zvýšení připravenosti společnosti.
Metodologické inovace v oblasti plánování jsou předmětem článku Petrișora Pătrașcua „PMESII Structural Analysis for Enhanced Military Operations Planning“. Aplikací prospektivní strukturální analýzy s expertním ověřením a mapováním MICMAC studie identifikuje klíčové hybné síly a pákové body napříč doménami PMESII s cílem zlepšit tvorbu scénářů v komplexních operačních prostředích.
Lidská bezpečnost a normy mezinárodní ochrany jsou v centru studie „Forced Expulsion of Afghan Refugees from Iran after 2025 Strikes“ autorů Sabzy Gol Qaderi, Sidika Jatmiky a Mohammada Rafi Hammidiho. Autoři analyzují dopady nuceného návratu afghánských uprchlíků z Íránu po červnových úderech v roce 2025, upozorňují na humanitární rizika a zdůrazňují potřebu koordinovaných reakcí a dodržování zásady non-refoulement.
Číslo dále rozvíjí interpretační přístupy k analýze zahraniční politiky. V článku „Türkiye’s Foreign Policy Toward Russia in the Syrian Civil War“ Denisa Sarı, Libor Kutěj a Petr Stodola analyzují oficiální diskurz z let 2014–2024 a sledují proměny identit a legitimizujících narativů formujících postoj Turecka.
Dva příspěvky využívají systematické mapovací metody k přehlednému zachycení výzkumných oblastí. Studie „Mapping the Intellectual Capital of the Defence Industry: A Systematic Literature Review and Bibliometric Analysis“ autorů José Ramóna Sasiána a Encarnación Ramos-Hidalgo kombinuje systematický přehled literatury s bibliometrickou analýzou. V obdobném duchu článek „Border Security and Economic Growth: A Bibliometric Assessment“ autorů Himanshu Thakkara, Saptarshiho Datty a Anjani Devi analyzuje data ze Scopusu s cílem objasnit vazby mezi výzkumem hraniční bezpečnosti, ekonomickou odolností a růstem.
Operační a doktrinální poznatky z rusko-ukrajinské války shrnuje studie „Time-Interacting and Systems-of-Systems’ Evolving: Lessons Identified from the Russian-Ukrainian War (2022–2024)“ autorů Volodymyra Tymchuka, Ihora Sashchuka a Yevhena Mezhevikina. Autoři nahlížejí válčení jako vyvíjející se systém systémů a upozorňují na problémy integrace i na zrychlené cykly rozvoje schopností.
Číslo uzavírá článek „Autonomy in Engineer Support: Strategic Priorities and Modernisation Challenges“ autorů Martina Sedláčka, Michala Biliny a Petra Demela, který se zaměřuje na autonomii jako klíčovou schopnost a navrhuje rámec pro podporu strategického sladění a modernizačních rozhodnutí v oblasti ženijní podpory.
Věříme, že výzkum prezentovaný v tomto čísle podnítí informovanou odbornou debatu a povzbudí další zkoumání bezpečnostních a obranných výzev, které formují současnou politiku a praxi.
Jménem redakční rady bych rád poděkoval vám, našim čtenářům, za váš trvalý zájem a podporu a popřál vám vše nejlepší do nového roku 2026.
předseda redakční rady
