Vážení čtenáři,
redakční rada i redakční tým časopisu Obrana a strategie vedly v předchozích měsících řadu diskuzí o možnostech modernizace a zvýšení atraktivity časopisu a zjednodušení redakční procesů. Výsledná přijatá opatření se budou postupně zavádět do praxe a budou plně implementována od následujícího čísla 2/2023. Zejména se jedná o změny, které se dotknou autorů článků. Došlo například ke schválení změny ve způsobu citování použitých zdrojů (nově Chicago author-date), byla zjednodušena formální úprava přijímaných textů, aktualizována autorská šablona, byl upraven proces posuzování obdržených příspěvků atd. Těmito kroky se chceme postupně přiblížit mezinárodním standardům impaktovaných časopisů. Věříme zároveň, že se nám tím podaří usnadnit práci autorům a v neposlední řadě také docílit zjednodušení procesů schvalování a redakčních úprav, stejně jako zrychlení komunikace s autory. A co je obsahem tohoto čísla časopisu?
Letošní první číslo otevírá článek German Space Military Power and Strategy Development, který napsal Kuang-Ho Yeh, a který nahlíží na vývoj vesmírné vojenské strategie v Německu od historického pozadí až po strategické směřování v současnosti.
Následující článek zpracovali Amar Khairi a Martin Petlach, kteří ve své komparativní studii Need for Digitalisation to Provide Security? zjišťují dopad pandemie Covid-19 na proces digitalizace zemí Evropské unie a také souvislost mezi digitalizací a bezpečností s ohledem na náklady na ozbrojené složky, bezpečnostní hrozby a kvalitu vládnutí.
V článku One Threat – Multiple Responses: Countering Hybrid Threats in V4 Countries, autoři Josef Procházka, Pavel Vinkler, Kristián Jéjárt, Zoltán Szenes, Artur Gruszczak a Matej Kandrík na základě svého multilaterálního výzkumu navrhují konkrétní opatření na zefektivnění národních postupů a spolupráce zemí V4 vůči hybridním hrozbám.
Historii, postupné posilování a rozvoj, ale také konkrétním výhledům česko-německé obranné spolupráce v kontextu války na Ukrajině se věnují v článku s názvem No Longer in the Shadow: The Rise of Czech-German Defence Cooperation Jana Urbanovská a Antonín Novotný.
Následuje článek nazvaný Probability of Development of Nuclear Weapons by Ukraine: Scenarios and Factors, kde se autoři Moshe Yanovskiy a Yehoshua Socol zamýšlí nad pravděpodobností a možnostmi vývoje jaderných zbraní na Ukrajině.
Možné způsoby zkoumání charakteru války, nevyhnutelné pro budoucí vítězství, a to v kontextu myšlení klasických autorů, představují ve svém článku Charakter vojny: Ako mu porozumieť? Samuel Žilinčík, Ivo Pikner a Jaroslav Staněk.
Aktuální problém současné války na Ukrajině v kontextu kognitivního válčení analyzují autoři Serhii Maximenko a Lidiya Derkach v článku nazvaném Understanding Modern Cognitive War in the Global Dimension, its Genesis in the Ukrainian Context: A Review and Directions for Future Research.
Modelu stanovení racionálních výdajů na obranu České republiky ve svém textu An Alternative Model for Determining the Rational Amount of Funds Allocated to Defence of the Czech Republic in Conditions of Expected Risk věnuje autorský kolektiv Vlastimila Šloufa, Martina Blahy, Ondřeje Pekaře, Lenky Brizgalové a Vojtěcha Müllnera.
Vendula Divišová, Libor Frank, Vladimír Bízik a Antonín Novotný se v článku A Resilient Soldier, A Resilient State: A Tool for Measuring Czech Armed Forces´ Resilience Against Hybrid Interference věnují možnostem měření odolnosti ozbrojených sil České republiky vůči hybridnímu působení s využitím dotazníkového šetření.
Vážení čtenáři, děkuji vám jménem celé redakce za vaši neutuchající přízeň a přeji vám mnoho inspirace a radosti při čtení!
Předseda redakční rady
